Chrámový sbor
Péče o chrámový zpěv a hudbu náležel v minulosti až do roku 1918 výhradně učitelům školy a jejich ředitelů. Důvody byly sociální i politické v rakousko-uherské monarchii. Kombinace se školou byla výhodná. Pokud se našli opravdoví učitelé – hudebníci – a Kněžice na ně měli v minulosti štěstí – dosahoval chrámový zpěv a hudba vysoké úrovně. Jméno Karla a Jana Sobotkových a Jana Večeři patří k tomu slavnému období.
Smíšený sbor byl schopen provádět i náročné skladby. Podle záznamů to byly řady nejrůznějších menších i jiných skladeb, českých i latinských. Latinské texty byly podkládány českým překladem, aby zpěváci znali obsah. Slavné mše se uváděly např. o Vánocích, zvláštních církevních svátcích, o poutní slavnosti, ale i o Dušičkách. Úměrně k tomu byla na výši varhanní hudba. V hudebním archívu bylo plno dokladů a knih s varhanními skladbami, např. preludia, interludia a postludia. Notový a hudební materiál byl rozsáhlý. V jeho rozšiřování vynikl hlavně Jan Večeřa, který neúnavně rozmnožoval zpěvní party na tzv. hektografu.
Na základě dobré tradice mohl zdárně pokračovat i vývoj zpěvu a hudby po vzniku Československa po r. 1918. Na místo učitelů nastoupili hudebně zaměření noví varhaníci a ředitelé kůru. V mnohém se hudba obohatila i přizváním hudebníků a místního orchestru. Dbalo se stále na uměleckou úroveň. V hudebním archívu najdeme skladby pro zpěv, varhany, hudbu, ale i chorálové skladby pro církevní obřady. Ke slavným skladbám a jejich uvádění patří celá řada vánočních mší, jiných mší českých i latinských, zádušních mší i skladeb.
V našem kostele se zpívaly skladby Mozartovy, Beethovenovy, kantáty Antonína Dvořáka (Stabat Mater), jeho Biblické písně. Všechna slavná Ave Maria pro zpěv, sólové nástroje a varhany se zde často opakovala (Schubert, Gounod, Škvor, aj.). O každé Májové pobožnosti zpíval ženský sbor nové písně.
Lidový zpěv při mších byl doplňován, využívalo se všech kancionálů, hlavně tzv. Cesty k věčné spáse. Lidé zpívali v kostele s nadšením a s hlubokým pocitem Boží oslavy.
Smíšený chrámový sbor pod vedením varhaníka Miroslava Honse tvořilo na 40 zpěváků. Zpíval vždy o Vánocích mše Eduarda Marhuly, Štěpána Hlíny, Františka Vítkovského, Františka Laštůvky a zkrácenou verzi Jakuba Jana Ryby. Spoluúčinkovalo sedm místních hudebníků a čtyři z Brtnice. Na Květnou neděli se zpívaly pašije. O různých církevních slavnostech a pohřbech účinkoval mužský sbor pod vedením Antonína Kalendy.
Současný sbor působí asi tři roky. Členů postupně přibývá a letos na vánočním koncertu účinkovalo 16 zpěváků. Na varhany doprovázela Anna Kolářová a vystoupili sólisté Jožka Diviš, Marie a Vítek Kolářovi.
Soprán: Marcela Březnová, Martina Březnová, Miroslava Divišová, Blanka Jurigová, Gabriela Kalčíková, Jana Kružíková, Marta Kuchyňová
Alt: Pavlína Divišová, Anežka Dohnalová, Martina Kolářová, Lenka Šarounová, Dagmar Zelenková
Tenor: Miroslav Března, Eduard Kolář
Bas: Lukáš Pejchal, Radek Svoboda
Snahou nynějšího chrámového sboru je navázat na bohatou tradici sborového zpěvu v Kněžicích. Spojuje nás jak radost ze společného zpívání, tak i snaha ozdobit liturgii a oslavovat Boha zpěvem. Pokud se někoho při prožívání bohoslužeb více dotkne Boží milost, a je to způsobeno vnímáním námi provedené duchovní hudby, je to ta největší odměna.
V současné době zpíváme o Vánocích, Velikonocích a na poutních slavnostech. Skladby, které máme zařazeny do repertoáru, jsou většinou převzaty od zavedených sborů z celé republiky, které je nám přenechaly k dispozici. Zkoušíme v učebně hudební výchovy v základní škole v Kněžicích, za což jsme velmi vděčni.
